Endometrióza je chronické onemocnění, které postihuje přibližně 10 % žen v reprodukčním věku. Jedná se o stav, kdy se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo dělohu – nejčastěji na vaječnících, vejcovodech nebo v oblasti pánevní dutiny. Tento stav může způsobovat silné menstruační bolesti, chronickou únavu, trávicí obtíže a v některých případech také neplodnost. V České republice se s endometriózou potýká odhadem více než 250 000 žen, přičemž diagnostika této nemoci bývá zdlouhavá a často trvá několik let.
Přestože se o endometrióze v posledních letech mluví více, mnoho žen stále čelí nedostatečné informovanosti, podceňování jejich bolestí a obtížnému hledání správné léčby. V tomto článku přinášíme příběhy žen, které se s endometriózou potýkají, jejich zkušenosti s diagnostikou, léčbou i každodenním životem.
Přečtěte si náš článek "Endometrióza: Tichý nepřítel žen"
Zkušenosti žen s endometriózou
ZNÁMÁ INFLUENCERKA @NELLIE_STEP
Jak dlouho trvalo, než vám byla diagnostikována endometrióza, a jaká byla vaše cesta k této diagnóze?
(Mnoho žen se setkává s opožděnou diagnózou a dlouhou cestou za odpověďmi na své zdravotní potíže.)
Upřímně, o endometrióze jsem vůbec nevěděla. Od první menstruace jsem zažívala nesnesitelné bolesti a velmi silné krvácení, ale myslela jsem si, že je to normální. Bylo mi méně než dvacet a tehdy nebylo tolik dostupných informací jako dnes.
Diagnóza přišla naprostou náhodou – když jsem musela podstoupit operaci slepého střeva. Z běžného zákroku se však stala komplikovaná a dlouhá operace, protože lékaři během ní objevili a odstranili několik ložisek endometriózy. Až tehdy jsem si začala uvědomovat, že moje bolesti měly mnohem hlubší příčinu.
Jaké příznaky u vás byly nejvýraznější a jak ovlivnily váš každodenní život?
(Příznaky se mohou výrazně lišit a ovlivnit nejen fyzické, ale i psychické zdraví.)
Nejhorší byly neustálé bolesti – nejen při menstruaci, ale také při pohlavním styku a dokonce i při běžných denních aktivitách. Postupně začaly zasahovat do mého osobního života, kvalita života se snižovala a psychika trpěla.
Snažila jsem se bojovat, ale byly dny, kdy mi síly docházely. Občas to bylo lepší, jindy horší. Důležité ale je nevzdat se – i když je to těžké.
Vyzkoušela jste nějaké alternativní metody léčby, jako je změna stravy, fyzioterapie nebo byliny? Pomohly vám?
(Mnoho žen hledá úlevu mimo klasickou medicínu, například pomocí stravy či hormonální rovnováhy.)
Ano, zkusila jsem snad všechno – a stále zkouším. Momentálně mi hodně pomáhá tradiční čínská medicína (TČM), ale je to běh na dlouhou trať. Někdy mám pocit, že se to zlepšuje, a pak přijde krok zpět.
Přesto věřím, že má smysl hledat způsoby, jak si alespoň trochu ulevit. Bohužel stále neexistuje spolehlivý lék na endometriózu, takže hodně záleží na každé z nás.
Doporučuji vyzkoušet:
✔️ Rehabilitace a speciální cviky
✔️ Endodietu – protizánětlivou stravu
✔️ Tradiční čínskou medicínu
✔️ Meditaci a jógu
Každá z nás si může najít to, co jí pomůže alespoň částečně zvládnout symptomy.
Jak endometrióza ovlivnila vaši plodnost a jak se k tomu stavíte?
(Neplodnost bývá jednou z největších obav žen s endometriózou a může vést k hledání alternativních cest k mateřství.)
Už po první operaci mi lékaři nedávali moc šancí na otěhotnění. Mám za sebou tři velké operace, ale měla jsem obrovské štěstí – narazila jsem na skvělou gynekoložku, která se mnou nikdy nepřestala bojovat.
Psychika v tom hraje obrovskou roli. Pamatuji si ty noci plné pláče nad negativními testy, kdy jsem měla pocit, že jsem jako žena selhala. Děti jsem si vždy přála a bylo nesmírně těžké přijmout myšlenku, že bych je mít nemohla.
Nakonec jsem se rozhodla zaměřit na něco jiného – začala jsem pracovat ve školství, abych byla alespoň nějakým způsobem obklopena dětmi. A pak se to stalo. Jakmile jsem přestala tolik tlačit na výsledek, přišlo první těhotenství. Bohužel pár měsíců předtím jsem prodělala potrat, ale brzy poté jsem znovu otěhotněla a narodilo se mi první dítě.
Po čtyřech letech se bolest vrátila v plné síle a čekala mě další operace. Magnetická rezonance nevyšla vůbec dobře. Týden před plánovaným zákrokem jsem ale zjistila, že jsem znovu těhotná. Měla jsem obrovské štěstí, že moje tělo to zvládlo.
Dnes mám dvě úžasné děti a nesmírně si toho vážím. 💛
Setkala jste se s nepochopením ze strany lékařů, rodiny nebo okolí ohledně svého onemocnění?
(Endometrióza je často podceňována a ženy s ní musí čelit nepochopení i bagatelizaci bolestí.)
Rodinu mám úžasnou – vždycky mě podporovala, stejně jako můj partner, který se mnou strávil nespočet hodin v nemocnicích. To ale bohužel nemohu říct o všech lékařích.
Dříve se o endometrióze moc nevědělo, a protože neexistuje jasná příčina ani univerzální léčba, mnoho doktorů tento problém podceňovalo. Často jsem slyšela, že „to není možné“ nebo že „to prostě k ženskému tělu patří“.
Na pohotovosti mi dali kapačku proti bolesti, ale jinak s tím nikdo nic moc neudělal. Kdo endometriózu nezažil, jen těžko pochopí, jak nesnesitelně bolestivá tahle nemoc dokáže být.
Co byste poradila ženám, které mají podezření na endometriózu, ale stále nemají potvrzenou diagnózu?
(Tato otázka dává prostor pro sdílení zkušeností a tipů pro ženy, které se nacházejí na začátku své cesty.)
Bojujte! Bojujte za sebe, hledejte odborníky, kteří vám budou naslouchat, a hlavně o tom mluvte – čím více se o endometrióze ví, tím méně žen bude muset projít zbytečně dlouhou cestou k diagnóze.
Zkuste vnímat své tělo a jeho signály. Nebojte se alternativních cest – meditace, jógy, změny stravy – každé tělo reaguje jinak.
A hlavně: nikdy, NIKDY se nevzdávejte. I když to někdy bude těžké, stojí za to bojovat za život bez bolesti. 💛
Maminka a influencerka TÝNA @tyna_nelly
Jak dlouho trvalo, než vám byla diagnostikována endometrióza, a jaká byla vaše cesta k této diagnóze?
"Mám za sebou už čtyři operace ohledně endometriózy a adenomyózy. Dle lékařů mám nejvyšší stupeň endometriózy. Od mých 15 let, kdy přišla první menstruace, jsem začala mít opravdu velké bolesti a nepravidelnou menstruaci. Takto to pokračovalo až do mých 18 let, stále dokola k lékařům, ale nic se prý neukazovalo. Poté jsem se dostala na svou první laparoskopickou operaci, kde zjistili, že mám endometriózu. Slepé střevo bylo celé plesnivé (následkem endometriózy) a byl napadený celý vejcovod. Takže jak slepé střevo, tak vejcovod musely být odstraněny."
Jaké příznaky u vás byly nejvýraznější a jak ovlivnily váš každodenní život?
"U mě byly nejhorší opravdu velké bolesti. Nejen v břiše – bolest vystřelovala do zad, postupně až do ruky, nohy, třísla a konečníku. Dlouho jsem tyto bolesti neměla (mám je nyní potlačené hormonální léčbou). Minulý rok jsem prosila o operaci, na kterou jsem už půl roku čekala. Bolesti se mi šíleným způsobem zhoršily, prošla jsem si několika hospitalizacemi. Často mi bylo mdlo, občas jsem omdlela, stále mi tekla krev z nosu a neustále jsem zvracela. Nakonec jsem se dostala v červnu 2024 na operaci. Bylo to šílené období, partner se o mě musel starat, protože jsem nebyla schopná ani vstát z postele. Po operaci to bylo ještě horší. Poslední rok před operací jsem brala hodně léků na bolest, prosila jsem o kapačky nebo náplasti na bolesti, ale vše mi bylo zamítnuto. Nakonec mi lékaři předepsali oxykodon – dávky odpovídaly dennímu množství heroinu. Měla jsem denně devět dávek. Kdo si neprošel abstinenčními příznaky, nikdy nepochopí, co jsem si prožila. Halucinace, noční můry… Moje psychika byla na bodu mrazu."
Vyzkoušela jste nějaké alternativní metody léčby, jako je změna stravy, fyzioterapie nebo byliny? Pomohly vám?
"Zkoušela jsem čínskou medicínu a ájurvédu, ale v obou případech mi bylo řečeno, že na endometriózu nestačí. Půl roku jsem držela endo-dietu, ale žádná změna nenastala."
Jak endometrióza ovlivnila vaše těhotenství?
"Ve 22 letech mi bylo řečeno, že nemám skoro žádnou šanci na dítě. Šla jsem na svoji druhou operaci, kde mi vzali pravý vaječník, protože ho nemoc napadla a přestal fungovat. Nasadili mi na půl roku moji první hormonální léčbu a řekli mi, ať teď nepočítám s tím, že by se to podařilo. Jak mi bylo řečeno – 'nepočítejte, že se to chytne.' Ale stalo se... 🙏🏻 Ve 24 letech jsem porodila svoji vysněnou holčičku Nelly. V roce 2021 jsem otěhotněla podruhé a máme synka Tobíka. Myslím, že jsem měla velké štěstí a neplodnost se mi vyhnula, ale s ostatním si opravdu užívám. Nikdy jsem nechtěla více dětí, ale kdyby ano, už bych další mít nemohla. Na poslední operaci mi byla provedena hysterektomie, kromě levého vaječníku, abych se vyhnula umělému přechodu. Kdybych si ale přála více dětí, bylo by to nemožné, což by mě velmi ovlivnilo."
Setkala jste se s nepochopením ze strany lékařů, rodiny nebo okolí ohledně svého onemocnění?
"Bohužel ano, a to ve všech směrech – jak rodina, tak přátelé. Myslím, že jim závažnost nemoci došla až minulý rok před operací, když se o mě musel starat partner a viděli mě v nemocnici ve vážném stavu."
Co byste poradila ženám, které mají podezření na endometriózu, ale stále nemají potvrzenou diagnózu?
"Určitě aby trvaly na všech možných vyšetřeních, na která mají nárok. U nás je tato nemoc velmi málo v povědomí lidí, je podceňována, a to je velká chyba. V dnešní době ji má už každá pátá žena. Já si nyní platím soukromého lékaře v Praze a jsem velmi spokojená. Je to první lékař, který se mi opravdu věnuje. Bohužel mi zjistil znovu rozšířenou endometriózu, ale co se dá dělat – mám děti a musím bojovat! S touto nemocí se potýkám už 17 let a je to peklo. Opravdu, kdo na tom není špatně, tak to nepochopí. Člověk není zlomený jen fyzicky, ale i psychicky. Každé ženě, která si touto nemocí prochází, posílám mnoho sil. Je potřeba být silná a nenechat se odradit lékaři. Bojujte za své zdraví!"
Maminka a Monielka Petra
Jak dlouho trvalo, než vám byla diagnostikována endometrióza, a jaká byla vaše cesta k této diagnóze?
"Přesně už nevím, ale bylo to určitě několik let. První příznaky přišly v podobě typických bolestí těsně před menstruací a první dva dny menstruace. Nebylo mi tehdy ještě ani 18 let. Gynekolog, ke kterému jsem chodila, tyto příznaky přisuzoval zvýšené citlivosti a neustále mi opakoval, že po porodu se to zlepší, obvykle s receptem na Algifen v ruce. Když mi bylo 20 let a studovala jsem vysokou školu, narazila jsem při samostudiu na téma endometriózy. Trápily mě příznaky typické právě pro ni, a tak jsem se rozhodla změnit gynekologa. Můj nový gynekolog při odběru anamnézy vyslovil podezření na endometriózu a vzhledem k tomu, že mé příznaky trvaly již dlouho, navrhl silnější analgetika a co nejdříve diagnostickou laparoskopii. Během pár týdnů jsem se na operaci dostala a diagnóza se potvrdila nejprve vizuálně a posléze i histologicky."
Jaké příznaky u vás byly nejvýraznější a jak ovlivnily váš každodenní život?
"U mě byla rozhodně nejvýraznější velmi silná bolest vyžadující kombinaci farmakologických a nefarmakologických metod tlumení bolestí. Užívala jsem léky na předpis a potřebovala jsem se zahřát. Endometrióza mě ovlivnila i na psychické úrovni, nejen svými příznaky, ale i obavou o reprodukční zdraví."
Vyzkoušela jste nějaké alternativní metody léčby, jako je změna stravy, fyzioterapie nebo byliny? Pomohly vám?
"Ano, zkoušela jsem bylinky a úpravu stravy. U těchto změn jsem nezaznamenala pozitivní efekt. Co mi ale pomohlo proti bolestem, bylo uvolnění svalů a vazů pomocí reboza a zavinování do šátku."
Setkala jste se s nepochopením ze strany lékařů, rodiny nebo okolí ohledně svého onemocnění?
"Bohužel ano. Nejvíc mě zklamalo, že mi nevěřil můj gynekolog. Roky. Že ze mě v podstatě udělal přecitlivělou holku a bagatelizoval moje příznaky."
Co byste poradila ženám, které mají podezření na endometriózu, ale stále nemají potvrzenou diagnózu?
"Doporučila bych jim obrátit se na odborníka a nenechat se odradit zlehčováním jejich příznaků, neboť jen ony vědí, jak se cítí. Jak jsem psala výše – u mě pomohla změna gynekologa."
